5 Helloweenský historek

16. listopadu 2010 v 18:28 | Amixxx |  Horrory
OKOPÍROVÁNO Z BRAVO.CZ

Halloweenské historky


FUN & SCARY: Halloweenské historky - foto

Styky s ďáblem!

Sabůša(13)

Jednou jsme byly s kamarádkou u dědy na vesnici. Rodiče s dědou odešli na jednu oslavu a my jsme měly dům samy pro sebe. Chvíli jsme se dívaly na televizi, ale potom jsme už byly unavené a tak jsme šly spát. Asi kolem jedné v noci někdo škrábal na okno. Myslela jsem, že to jsou rodiče, kteří se nemůžou dostat domů. Vzala jsem baterku a šla se podívat ven. Osvětlení, které je podél hlavní cesty už dávno zhaslo. Vyšla jsem na silnici a zavolala: "Je tu někdo? Ale nic se neozývalo. Už jsem se otáčela k odchodu, když jsem ale uslyšela šelest ze staré zahrady naproti. Zasvítila jsem tam baterkou a přísahala bych, že jsem tam viděla postavu s černou kápí a z pod kápě svítily dvě červené oči! Začala jsem šíleně ječet a letěla zpátky domů. Zamkla jsem všechny dveře a zavrtala se do postele. Moje kamarádka stále spala a já jí nechtěla budit. Asi jsem potom usnula. Ráno jsem vše řekla rodičům. Děda se podíval do kalendáře a řekl, že to včera bylo 20 let od toho, co zemřel jeden podivín, který měl údajně styky s ďáblem a podsvětím. Hrozně mě to vyděsilo a od té doby mě rodiče nenechávají samotnou...


Volal o pomoc?

Vendula (12)

Byli jsme zrovna s mou sestřenkou Annou samy doma a poslouchaly písničky. Byla už skoro půlnoc a my jsme pořád blbly u mě v pokoji, když najednou zazvonil v kuchyni telefon. Hrozně jsme se lekly, ale pak jsme si řekly, že to budou rodiče, a tak jsme telefon zvedly. K našemu překvapení to nebyli rodiče, ale ve sluchátku se ozval nějaký mužský hlas, který řekl, že nás o půlnoci zabije! To už jsme byly hóódně vyděšené. Zdaleka to ale nebylo všechno. Ve chvíli, kdy muž na druhé straně sluchátka zavěsil, ozvalo se klepání na dveře. Zaječely jsme leknutím, ale pak nás napadlo, že si z nás někdo vystřelil a šly jsme se mrknout kukátkem ven na chodbu. Na chodbě se svítilo, ale u dveří nikdo nestál a pak jsme uslyšely zadupání a výkřik. To už jsme byly fakt v šoku, tak jsme utekly do postele a usnuly. Druhý den nám mamka řekla, že včera večer umřel pán, který bydlel v našem domě a nikdo ho moc neznal. Našli ho prý u našeho schodiště. Volal o pomoc? To se už nikdy nedovíme.


Naši už spali...

Andrea (15)

Byl večer a já jsem pořád nechtěla zalehnout. Rodiče mi přikázali, ať už vypnu TV, tak jsem ji vypnula a čekala, až usnou, abych se mohla dál dívat Simpsonovi. Ty ale za chvilku skončily a já se děsně nudila a přepínala z programu na program. Najednou se ale z chodby ozvalo bouchnutí dveří. Chtěla jsem zjistit, co se tam děje, ale hned jak jsem otevřela dveře od pokoje, uviděla jsem černou postavu! Rodiče spali, tak kdo to mohl být? Po chvilince ta postava zmizela. Nerozuměla jsem tomu, ale řekla jsem si, že to byla jen nějaká moje představa a šla spát. Ráno jsem se probudila v šest a uviděla ji znova, tu černou postavu! Rychle jsem popadla knížku a hodila ji po ní. Jenže knížka přistála na zemi a postava tam pořád byla! Byla jsem tam vyděšená, že jsem utekla do vedlejšího pokoje. Ale tam byla taky. Navíc v ruce držela cosi ostrého a poškrábala mi tím břicho. Najednou jsem se probudila - ležela jsem v posteli, ječela a u mě stáli rodiče! Vyprávěla jsem jim co se jsem prožila a zjistili jsme, že mám opravdu pořezané břicho. Rychle mě odvezli k našemu známému lékaři, aby mě ošetřil. Byla to jen noční můra nebo jsem byla náměsíčná a všechno jsem prožila? A kdo mi poranil břicho?

Prokletý kolotoč

Sophie (11)

Tento rok na jaře jsem jela za svou babičkou do Ruska na jarní pobyt. Jela jak jinak i moje BF Anička. Jeden den bylo ošklivo, takže jsme seděly doma, ale v podvečer přestalo pršet, tak jsme s Ančou vyrazily ven! Šly jsme si něco koupit do místní cukrárničky. Zpátky se nám nechtělo jít po hlavní silnici, tak jsme to vzaly zkratkou přes les. V jednom místě byla ale cesta rozblácená tak, že tudy nešlo projít. Věděla jsem o jiné stezce kousek vedle, tak jsme na ní přešly. Začínalo se pomalu stmívat, když jsme došly na mýtinku, kde stál starý řetízkový kolotoč. Sice na něm byla asi jenom dvě sedadla, ale jinak vypadal celkem dobře. Chvíli jsme si ho prohlížely a říkaly si, jak musel být dřív nádherný. Najednou jsme ale zjistily, že už je tma jako v pytli a rychle se vydaly k domovu. Kousek od kolotoče jsme najednou zaslechly tichou hudbu jako z matějské poutě a když jsme se otočily, zdálo se, že kolotoč svítí a kolem něj je spousta dalších atrakcí. Podívaly jsme s Aničkou nechápavě na sebe a pak zpátky k pouti, ale ta už tam nebyla. Nechápaly jsme to a doma všechno vyprávěly babičce. Ta nám řekla, že když jí bylo 18, tak byla na tom místě pouť, při které se jednomu řetízkáči utrhlo 8 sedaček a zemřelo 8 lidí - mezi nimi i babiččina kamarádka. Od té doby tam stojí ten kolotoč a říká se, že vždy po dešti se roztočí.


Ruka ve křoví

Veronika (12)

S kamarádkou jsme se v létě rozhodly, že budeme spát ve stanu za jejich barákem. Když jsme stavěly stan (oni mají obří), tak kámoščin brácha a jejich mamka vymysleli, že nám udělají noční stezku odvahy. Přišel večer, tma a my se vydaly na louku s baterkou a klackem (na tu stezku odvahy). I když jsme věděly, že tam bude jen máma s bráchou, klepaly jsme se strachy. Kousek od startu na nás vybafnul brácha a za chvilku po něm i mamka. Strach z nás najednou opadl, tak jsme si řekly, že se ještě projdeme na konec louky. Jenže, když jsme procházely kolem křoví, zaslechly jsme nějaký šramot. Zastavily jsme, poslouchaly a šustění pokračovalo dál. Zeptaly jsme se, kdo tam je, ale nikdo se neozval, tak jsme tam posvítily baterkou. Šok! Ze křoví čouhala ruka! Šťouchla jsem do ní klackem. Ze křoví vykoukla nějaká bezdomovkyně a začala na nás ječet, ať táhneme pryč. Strašně jsme se lekly a letěly pryč. Radši jsme pak spaly doma a když jsme to druhý den vyprávěly mamce, nevěřila nám. Ve stanu už ale asi nikdy spát nebudeme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama